čtvrtek 29. listopadu 2012

Geny na mnoho způsobů

Geny jsou zodpovědné za správný vývoj embrya v jedince s patřičným počtem končetin, orgánů a celkovou vizáží odpovídající rodičům vznikajícího živočicha. Předurčují i některé nemoce nebo náchylnost k nim… Manipulace s geny budí mnohé emoce, hlavně, pokud se jedná o rostliny, které jsou zdrojem obživy…ale geny mohou být i zdrojem umělecké zábavy.

Hudební a vizuální designér Nigel Helyer ve spolupráci s laboratoří SymbioticA na University of Western Australia, vypracoval projekt GeneMusiK. Přeměňují genetické kódy v hudební skladby a naopak.
Pokusy "zhudebnit" rozšifrované řetězce DNK byly už před projektem GeneMusiK, ale prý ještě nikdo nedošel tak daleko, jako oni, tvrdí Helyer a jelikož nejsou jiné informace, věřím mu.
Genetické kódy se v hudební kompozice transformují pomocí speciálních matematických algoritmů, které vytvořili zakladatelé projektu. Zároveň "naučili" noty zpětně se měnit v řetězce DNK.
Tvorba genetických hudebních kompozic probíhá následovně: Biologové vlepí fragment "hudebního" kódu do genů bakterií, rozmnožovaných ve zkumavkách. Potom - po několika etapách rozmnožování a tvorbě nových mutací, opět provedou rozšifrování genetických kódů mutantů a ty přemění na noty. Takováto melodie bude odlišná od té původní - výchozí, ale zároveň tam budou slyšet známé řetězce.
Proces přeměny genů v noty nazývají tvůrci GenemusiK - "muzikální formy, které mutovaly v biologickém kontextu".

Další výzkum týkající se genů už není žádná legrácka a to doslova. Týká se bolesti. Vědci mají špatnou zprávu pro ty, kteří si myslí, že bolest lze ovládnout vůlí. Neexistuje žádný výcvik na odstranění pocitu velké bolesti například z pouhopouhého píchnutí jehlou. Snášení okamžité (ne chronické) bolesti máme každý geneticky zakódováno v sobě. Gen, který je za toto zodpovědný, se familiérně nazývá “gen mužnosti či chlapáctví”, jinak COMT gene. Lidé, kterým chybí, snáší bolest hůře než lidé, kterým byl jejich předky předán.
Tento gen totiž při náhlé akutní bolesti aktivuje v mozku výrobu velice velkého množství přírodních bolest tišících látek – endorfinů a tím pádem člověk lépe snáší bolest a zdá se být zmužilým drsňákem.
Pravdivost tohoto tvrzení ověřili neurologové University of Michigan. Dr. Jon-Kar Zubieta zkoumaným osobám postupně injekčně vstřikoval do čelistních svalů slanou vodu a oni popisovaly své pocity bolesti. Pokusným osobám se aplikovala slaná voda tak dlouho, pokud neoznačily, že to už byl jejich práh snesitelnosti bolesti .V tomto případě vědci ihned změřili aktivity různých částí mozku této osoby (metodou pozitronové emisní tomografie - PET).
U zkoumaných, kteří měli práh bolesti vysoký, bylo genem (val-COMT gene) aktivováno velké množství endorfinů a u těch, kteří měli velice nízký práh bolesti se tak nestalo, jejich mozek ho vyprodukoval malé množství ( u nich se hovoří o met-COMT gene), které nestačilo na otupění bolesti.
A k čemu je takovýto výzkum, který svým způsobem spíše připomíná praktiky mučení?
Tito “pokusní králíci” pomáhají při tvorbě nových a dokonalejších analgetik. Gen “mužnosti” také vysvětluje fakt, proč jen na některé lidi antidepresiva působí i jako analgetika.





Zdroje:
Stránka Nigela Helyera http://www.sounddesign.unimelb.edu.au/web/biogs/P000087b.htm
SymbioticA http://www.symbiotica.uwa.edu.au/
The Gene for Pain Tolerance http://www.bio.davidson.edu/courses/genomics/2003/talbert/pain.html

Žádné komentáře:

Okomentovat