pátek 7. prosince 2012

To jsou věci

„Papíry, papíry, papíry, všude papíry!“ Nepříčetně řval prezident. „Papíry, ovšem ten s číslem kódu mé banky nikde!“
Tajemník probírá lísteček po lístečku.
„Máte to?“ občas zařve prezident.
„Ne, pane.“
„Já se z toho…“
„Pane, což takhle pro zapsání informací použít něco jiného než papír?“
Prezident zpozorněl. Nechal hledání v kupách knih, sedl si. „Naši vědci něco vynalezli?“
„Ano, pane. Digitalizaci dat.“
„Tak sem s tím vynálezem!“

-

„Disky, disky, disky!“ Všude disky, hystericky řval prezident. „A kde mám uložený datum narozenin tchýně, kde? To neví nikdo.
Tajemník tiše vkládal jeden disk za druhým do čtecího zařízení.
„Pane, mám to.“
„Konečně! Tak kdy je ta baba má?“
„Už měla, pane, před třemi dny.“
„Já se na to… tři dny to hledáme.“ Prezident vztekle lítá po místnosti a rozdupává datové disky.“ Chci něco lepšího, něco lepšího slyšíte?!“
Tajemník přikyvuje hlavou. „Pane, vynasnažíme se.“


-


Prezident poklimbával v křesle. Tajemník tiše vešel, postavil se před stůl a diskrétně zakašlal.
„Co je?“
„Pane, výzkum vám posílá, co pro vás vymysleli.“
„Dobře,“ prezident se usmál, „už se těším, a hlavně ať už je to tentokrát k něčemu!“
Tajemník před něj položil několik černých krabiček.
„Co to je?“ zafuněl prezident.
Tajemník beze slov jednu otevřel. Byla v ní velká průhledná oválná pilule. „Pane, toto jsou informační tabletky.“
„Cože?“ prezident jen vydechl.
„V těchto různých krabičkách, jsou různé informační tabletky. Prostě, pokud budete potřebovat informace o rodinných datech, spolknete pilulku z této krabičky,“ ukázal na otevřenou, „pokud informace o poznatcích fyziky z této, jak je na ni nápis fyzika.“
„To jsou věci!“ vykřikl radostně prezident, „a jak dlouho působí?“
„Věčně. Víte, vědci vytvořili tuto pilulku jako takový živý organismus, na povrchu má dvojitou membránu a uvnitř jsou zakódovaná potřebná data. A také má originální zdroj energie, ale nebudu vás zatěžovat detaily. Prostě tableta vám dodává do mozku potřebné informace, ale jen pokud má pravidelný přísun energie ze speciálních živin. Čili pokud ji budete dodávat zdroj pro její energii, tak budete mít neustále svá data s sebou. Živiny pro informační tablety máte v těchto kapslích.“ otevřel zelenou krabičku. „… a abych nezapomněl… pokud bude potřeba informace změnit, doplnit - resetují se pilulky v těle prostě vápníkem, ten je dokonale zničí a pro novější přísun dat se spolknou jiné.
Prezident chvíli mlčel a díval se na ony informační tablety. „Aha, zajímavé. A ty živící kapsle, ty si musím brát jak?“
„Denně ráno a večer. Látky se dopraví přímo k nim. Našemu tělu neškodí. Jestliže se přísun živin zastaví, tablety v těle odumřou. Ovšem nic se neděje, vědci vyrobí jiné. Technologii zadávání dat do jejich matrice máme zvládnutou.“
„Výborně.“ vydechl prezident, „konečně nebudu nic hledat,“ a ihned spolkl všechny přinesené informační a výživové tablety. „Jo a máte tedy nový úkol, dávejte mi ty výživové ráno a večer.“

-

Než přistáli na té divoké planetě chrstající ze svých útrob gejzíry lávy, tajemník prezidentu přinesl novou informační tabletku. Tentokrát obsahovala data o občanech, a byla nějak i technologicky vylepšená. Jinak, ty informace, ano dalo by se říci, že se jednalo hlavně o osobní věci těch lidí a o drby.
„Pane, spolkl jste tu novou pilulku?“
„Ještě ne, teď si vyjdu podívat se na tuhle planetu, tak až pak… je tak krásná, tak nespoutaná… a má i svá moře a v nich prý něco organického jakoby živého…“

-

„Kde jen je?“ prezident prohledává kapsy i šuplíky.
„Co hledáte, pane?“
„Tu tabletu, nikde tu není… asi jsem ji ztratil na té planetě… vracet se nebudeme, udělají mi rychleji novou.“
„Ano, pane za chvíli ji tu máte.“

-

„Podívejte se, pane tajemníku, to je ta divoká planeta, jak jsem na ni ztratil jednu tabletku, co už mi pak nedokázali udělat, že bychom se tam zas podívali?“
„Jak chcete, pane.“
„Zajímavé, ta planeta je nějaká jiná,“ sleduje monitory na svém těle. „Co to tam je?“
„Pane, představte si, náš výzkum zaznamenal, že tam jsou nějaké formy života a i inteligentního a představte si, je to všechno založené na organické bázi.“
„Neuvěřitelné,“ vykřikl prezident.
„A ještě neuvěřitelnější je, že ty formy života, a to úplně všechny, mají v sobě ty naše informační tablety! Sice už jsou nějak jinak naprogramované, ale jsou to ony! Jak se to mohlo přihodit? Zatím ani naši vědci s jistotou neumí odpovědět. Ztratil jste tu přeci jen jednu… máme potvrzenou tu bláznivou teorii, že i organické věci mohou být živé - rozmnožovat se a být inteligentní. Nějakým zázrakem se tady ta tableta namnožila a teď slouží těm na planetě. Určitým způsobem těm formám života dodává energii a představte si, pane prezidente, že pokud je resetují vápníkem, zničí se celá ta živá...“ zamyslel se, „jak to nazvat… bytost?“
„To jsou věci,“ zakroutil prezident hlavou. „tak poleťme raději někam jinam. „támhle ta planeta s prstenci kolem nevypadá na piknik špatně, co myslíte?“


ukázka z mé knihy Na konci kolejí
http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=3753919

Žádné komentáře:

Okomentovat