Já ti posvítím

Po staletí platí obecná symbolika - tma je zlá a světlo je dobré a navíc, kdykoli si posvítit je i určitým znakem vyspělosti civilizace…


Jako lampička může v dnešní době posloužit asi cokoliv a udiví to někoho? Ne. Jen někdy jsou lampičky opravdu extravagantní - třeba taková, co ji okem nevidíte. Správně -nanolampička. Právě ji "vyrobili" vědci z University of Cornell. Jedná se o mikroskopické seskupení vláken velikostí bakterie, které skutečně může vyzařovat světlo. Jednotlivé nanovlákno je přitom menší než vlnová délka světla, které vyzařuje.

Vlákna o šířce 200 nanometrů jsou ze sloučenin na bázi ruthenia - což je lehký platinový kov šedavé barvy a právě tyto vlákna tvoří svítivé články "lampičky".
Nanovlákno vyzařuje oranžové světlo působením nízkého napětí připojeného k mikroelektrodám. Prostě - lampička začne oranžově svítit ve chvíli přechodu elektrického mikrovýboje přes strukturu vláken.

Základem pro toto "svítidlo" je složitá technologie electrospinning - využívající elektrické pole. V současnosti je to metoda, která se ukázala jako vhodná k výrobě nanovláken (metodu samotnou si nechal patentovat už v roce 1934 Antonin Formhals).
Jednoduše řečeno při electrospinningu je vlákno vytahováno ze substrátu skládajícího se z komplexu molekul kovu (v případě nanolampičky ruthenia) smíšených s polymerem v rozpouštědle. Mezi a hrotem (jehlou) zařízení odkud vytéká substrát a destičkou - collectorem, je vysoké napětí a to pomáhá vytahovat nit, která se stává pevnou po odpaření ředidla.

Experimenty jsou v začátcích, ale vědci tvrdí, že jejich nanolampička se neztratí a najde uplatnění v ohebné elektronice na bázi polymerů nebo v zařízeních typu sondážní mikroskopie. Takže uvidíme…