Tajemná tvář na Marsu

Oblékla se stylově do červené. Stejně ji na stanici skoro všichni brali jako takový zbytečný přívažek, tak co by se zabývala protokolem. Ráno na shromáždění, ale chodila pravidelně.
"No paní kolegyně… jak jste to přišla?!" S údivem, a také zcela mimo protokol, pronesl její šéf.
Všichni se na ni otočili. "Myslela jsem, že trochu stylu by bylo na místě, když jdu dnes poprvé ven."
Nikdo už nic neříkal, jen se na ni dál dívali, ale pracovní rozdílení na den je zaměstnalo, takže to přestalo bavit i posledního vytrvalce.
"A na závěr jsem si nechal vás, naše milá nekonvenční kolegyně." Přešla mlčky šéfovu invektivu.
"Takže velení ze Země rozhodlo, že pro simulátor nestačí naše fotografie ze sond, že pro skutečnou hodnověrnost a autentičnost bude lepší, když budou do přístroje zadány i fotografie pořízené člověkem fotografem a poslali nám vás. Seznámila jste se s přístroji a dopravním robotem?"
"Ano."
"Ujměte se tedy svého úkolu."

Po týdnu focení v terénu pomalu opadlo její nadšení s krás červených skal, ale úkol musel být dokončen.

Počet vstupních dat v podobě obrazového záznamu už šel do miliónů, ještě k tomu přidali její fotografie a mašina začala šrotovat data.

Červené skály a hlína. To trvalo asi tak pět minut, pak se začala půda v oblasti rovníku pokrývat zeleno stříbrnými chomáčky, připomínalo to plesnivý chleba. Nejkrásnější byl pohled v noci, jemné pletivo rostlinek bíle fluoreskovalo.
Rostlinky porůstají už i hory, večer je nebe rudé a svítící rostliny dostanou lososový nádech, ve dne se barví obloha do modra a i Mars je díky rostlinám modrozelený.
V nížině vyrostly první stromy, snad nejvíc se podobají sekvojím, ale jako všechno živé na planetě i ony ve tmě svítí.
Začíná se oteplovat, ale oteplování tady znamená, že je na nule.
První listnáče, z malinkých lístků se postupně stávají obrovité modré listy, zastiňují oblohu, ale v lese všechny kmeny vytváří dojem místnosti osvětlené bílými zářivkami. Na listí usedá hmyz. Jeho pohyby jsou nezvyklé, jako ve velmi pomalu promítaném filmu.
Teploty jsou už dost nad nulou, na Mars se stěhují lidé.
Přišlo půlroční léto rozmrzají mělká moře. Objevují se první ryby…


"Ženská, co jste to udělala!" zařval na ni vedle sedící šéf a ukazuje ji na skálu ve tvaru tváře. "Jakoby nestačilo, že genetici udělali svítící rostliny! Co vás to napadlo a proč, co jste tím sledovala?"
"Opravdu nic, to byla prostě jen legrace, ta práce v terénu byla tak jednotvárná… , ale povedla se mi, to musíte uznat."