Všudypřítomný energetický zdroj
Seděli na břehu moře. Osamělá, velice nesourodá skupinka několika lidí v plavkách. Před lety by si jich nikdo nepovšiml, ale dnes vyvolalo jejich počínání velký rozruch. Už roky je slunění, vzhledem k velkým zdravotním rizikům, přísně zakázané. A jak to bývá všude zvykem, honem se psaly petice za vyhoštění nebo za záchranu těch lidí a starousedlíci se chodili dotazovat na policejní stanici i ke starostovi, co se to tam děje… Skupinka začala zajímat světová média… zjistilo se, že se jedná o členy Laboratoře technické evoluce. Šéf laboratoří byl pozván do státní televize.
"Pane doktore, můžete našim divákům vysvětlit, co znamená ona skupinka slunících se lidí?" redaktor nasadil velmi ostrý hlas, ale přitom se díval přímo do kamery a usmíval se.
Doktor se rovněž suverénně zadíval do kamery, "nečekejte žádnou senzaci, či nějaké porušování zákonů. Nikoliv, takové věci se ve spojení s naší vědeckou laboratoří nemohou v žádném případě vyslovovat."
"A oč se tedy jedná?" skočil mu do řeči redaktor.
"Jedná se o zcela normální výzkum.Ti lidé svolili podstoupit novou léčebnou terapii. Oni mají místo normální kůže, kůži protkanou nano solárními články, díky nimž mohou plnohodnotně žít, tyto články zajišťují energii jejich náhradním orgánům a přístrojům, které jim v těle dávkují léky… a oni si na mořském břehu prostě dobíjejí baterky."
Bude někdy existovat člověk "na baterky"? Pokud ano, nebyl by použit spíše jiný zdroj energie, než sluneční? Přístroje v těle by mohly "parazitovat" a brát si potřebnou energii ze svalové aktivity (nanogenerátory založenými na piezoelektrickém jevu se skutečně zabývá profesor Zhong Lin Wang z Georgia Institute of Technology) nebo oxidu glukózy, kterého je v krvi člověka dostatek. Vše je v budoucnu možné… zatím jsou to pouhé hrátky fantazie.
Solární realita
Dnes si můžeme pořídit malé solární články našité na oděv a zásobující energií MP3 přehrávače nebo takové, které můžete nosit všité na batohu i kabelce - ty vyrábí například firma Solar Style Inc. Jeden solární článek na tašce má výkon 2.6 W (400mA 6-9 Volt) a poskytuje dobíjení baterií do všech přístrojů, co si nosíte s sebou. Pokud nechcete mít solární ozdobu můžete si koupit samostatné malé přenosné solární panely- těmi můžete dobíjet i notebook.
V Japonsku pořídíte maličký solární článek s akumulační baterií - RINA.
Po nabití se RINA přímo napojí na mobil a svědomitě dobíjí jeho baterii - takže díky tomu můžete volat třeba z pralesa či pouště - jediné omezení je signál.
Mobily, MP3 přehrávače zásobované energií "od Sluníčka" nejsou nic zajímavého solární auto a letadlo jsou exotičtější.
Autíčko, které má na střeše fotovoltaické članky se jmenuje Eclectic od francouzské firmy Ventury a je to elektromobil. V roce 2006 se představil na výstavě Paris Motor Show.
Solární články s akumulačními bateriemi zabírají plochu 2,5 metrů čtverečných a jejich zajímavostí je, že jsou poloprůsvitné. Solární zdroj se nezapíná a nevypíná, ale pracuje a akumuluje energii nepřetržitě - to je velká výhoda, protože autíčko se tak zadarmo sytí sluneční energií, i když jen stojí na parkovišti. Jeho prodej je plánován na letošní léto, ovšem není to laciné vozítko.
Na nebe už také vzlétlo několik solárních letadel - první v roce 1974 Sunrise I…a další významný pokus byl uskutečněný v roce 1981 - letadlo Solar Challenger uletělo 262km. Jenže ani po tolika letech nebe není plné těchto létajících strojů, ale výzkumy neustále probíhají. Velmi nadějným projektem je Solar Impulse. Jeho tvůrci jsou Švýcar Bertrand Piccard, Brian Jones a inženýr André Borschberg. Vývoj vede Piccard, který je známý tím, že jako první s Jonesem v roce 1999 v horkovzdušném balónu obletěl bez zastávky svět za 19 dní 21 hodin a 55 minut. Právě tento vzduchoplavec se svojí skupinou plánuje, že se Solar Impulse uskuteční v roce 2011 cestu kolem světa. Mají na to tedy ještě několik let, ovšem raději už teď se připravují na speciálních virtuálních simulátorech, aby je pak v reálu nic nezaskočilo.
"Sluneční letadlo" bude mít solární články na celkově 80m dlouhých v jeden celek spojených křídlech, jeho rychlost má být 70km/h, maximálně může dosáhnout výšky 12tisíc metrů, váží dvě tuny a korpus má zhotovený z v letectví už běžně používaného materiálu - uhlíkového kompozitu - který zajišťuje pevnost a zároveň i co nejmenší váhu.
Existuje ještě futurističtější forma fotovotlaických článků - tou se chlubí firma Konarka. Vyrábí z vodivého polymeru ultratenký materiál Power Plastic - jedná se vlastně o velmi neobyčejný sluneční článek. Princip, na jakém pracuje, je skutečně z budoucnosti - polymer je pokryt nanočásticemi, které vlastně konvertují fotony v elektronový proud. Za vývojem tohoto materiálu stojí nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 2000 Alan Heeger, který je ve firmě vedoucím výzkumu a i jedním z jejich zakladatelů.
Originální technologie výroby této fólie, jí dovoluje vyrábět ve formě nekonečného úzkého pásu, který se až následně řeže podle potřeby nač bude použit - oděv, taška… prostě cokoliv.
pokračování zítra
Žádné komentáře:
Okomentovat