Hlídáme ho

K pokladu patří i strážce, na to také pověsti pamatují - a kupodivu to nejsou skřítci - ty lidé nechávají kutat drahé rudy a kameny, ale hlídání pokladů jim svěří málokdy.
V podzemí zříceniny Kumburk poklad hlídá obrovský kohout s ohnivýma očima. To v Boršově nad Vltavou stáží poklad loupeživého rytíře tři panny a myslivec s vychrtlým černým psem. A poklad, co je ukryt ve zřícenině hradu Valdek má hned několik strážkyň. Jednou je přízrak Černé paní a druhou Bílá paní a třetí duch zakleté plačící panny na rukou nesoucí dětskou rakvičku. Dokonce pověst i ví, jak vysvobodit tu Černou paní. Proč jen jí? Pověsti jsou logické - protože je nutné, aby už nestrašila, ona je chudák sadistickou vražedkyní - koho potká, toho roztrhá. A zjevuje se o půlnoci, ale i v pravé poledne. Její krutost je zapříčiněná tím, že ona sama byla zavražděná mnichy z místního kláštera Svaté Dobrotivé a důvodem byl její až neskutečný poklad - měla v něm třeba zlatý stůl se dvanácti zlatými židlemi. Jak se sadistky zbavit? Vysvobodit ji může jen kněz s ryšavou hlavou a samozřejmě z provinilého kláštera.

Jinak pověsti nechávají poklady dost často strážit velké černé psy - hafani hlídají na hradech Helfštýn, Děvičky, Čertův hrádek, Falkenberg a v Falkenburku jsou rovnou dva obr psi. Černé psisko hlídá poklad i na Vyšehradě v Praze a táhne za sebou žhavý řetěz. V Praze ještě potkáte psisko v ulici Na Slupi - neminete ho ani v noci neb je ohnivé a hlídá poklad mnichů Servítů… no a poklad v Horažďovicích hlídá velký černý kocour. Pověsti vzniklé ve Frýdku Místku netroškaří pokad hlídají rovnou draci.
Rázovitá obec Skalice je dnes součástí Frýdku-Místku, dostaneme se do ní po cestě ze Starého Města. Dva sedláci ze skalického Záhoří, Kohut a Peterek, nemuseli robotovat. Patřilo jim půl Skalické Hůrky, měli vlastní vápenku, cihelnu a kamenolom. Jednou ráno dělníci s křikem lom opustili, z dutiny ve skále se totiž náhle zjevil duch zemních draků - "Ťmok". Kde se protáhne, zůstane pruh spálené země. Ležel na břiše, velký jako půl vola, s blanami, obrovskou tlamou, pokrytý lesklými šupinami. Majitelé lom zavřeli a po okolní cestě lidé dlouho neradi chodili, neboť bylo slyšet strašidelné zvuky, vrzání, skřípání na skále a chrčení. Prý dokonce, podle jedněch, před dvaceti lety Ťmok způsobil sesuv cesty mezi Skalicí a Raškovicemi. Kdo by chtěl ve Skalici najít poklad, musel nejdříve najít ťmoka, který údajně poklad hlídá.

Ještě jedna pověst z Frýdecko Místecka a v ní se už objevuje malý muž, ale ne skřítek.
Místo zvané Lipina, ležící mimo areál Lískovce, dostalo svůj název podle stromořadí lip. Dnes zde stojí rozsáhlé válcovny plechu a mostárna. Odpradávna zde leží velký poklad, který hlídá skřítek, přízrak menšího červeně oděného muže s bílou bradou. Naposledy, někdy v minulém století, se domluvili tři chudí muži z Lískovce, Sviadnova a Lipiny na vyzdvižení pokladu. Kopali o půlnoci. Sotva narazili na Železnou truhlu, zjevil se přízrak mužíka, v ruce držel provaz a zahučel: "Koho z Vás mám prvního pověsit?" Muži se polekali a rozprchli se, zapomněli dokonce na bídu i na zlato. Jaromír Polášek, Muzeum Beskyd ve Frýdku Místku 1994

Na Českolipsku v oblasti nazývané Na Luži je hlídačem pokladu skřítek - ono se jedná o horský poklad - tedy drahé kameny, takže to není ten lidmi ukrytý majetek, ale poklad to je. Skřítek je estét - má zahrádku a rád pozoroval pestrobarevného orla. Stalo se, že český princ se nudil a vyšel si na lov Co se stalo je jasné. Uviděl neobyčejného ptáka a hned v něm viděl trofej. Orla střelil šípem z kuše a kupodivu se trefil. Skřítek to viděl a vzteky bez sebe z prince udělal černého orla. Takže skřítek tam hlídá horský poklad a černý orel nad ním krouží… Co se vám stane, když je potkáte, pověst nelíčí.

A abych nezapomněla - obrovský poklad kněžny Libuše v podzemí Vyšehradu hlídá samozřejmě lev a až nám půjdou opravdu "úzký do tenkejch", tak nějaká duše čistá pokad pro národ objeví. Tím nám pověst dává na vědomí, že bude hůř.

V Praze je podle pověstí v noci úplný nával hlídačů pokladů - jenže tihle, na rozdíl od jiných, poklad vlastně nehlídají, ale úpěnlivě si přejí, aby už někdo porozuměl tomu, co ukazují a jejich mamon našel - tím je totiž vysvobodí.
Pokud tedy v noci půjdete po Starých zámeckých schodech na Pražský hrad a bude půlnoc nastražte uši a pozorně se dívejte. Až uslyšíte ťukání honem za ním běžte. To se tam prochází starý muž zahalený v černém šatě a to ťukání je od jeho okované hole - hledá tady svůj majetek, co tu zakopal. Jenže on ho nikdy nenajde. Takže je vám úplně nanic, pokud ho uvidíte. Když umíral, myslel jen na své peníze a teď za trest tady straší. Vysvobozený bude až někdy někdo peníze najde. Vzhledem k lokalitě, má strašidlo smůlu. Hradní ochrance byste těžko vysvětlovali, proč právě tady kopete, a že jen hledáte poklad. Nechali by vás odvézt do blázince či pro podezření z chystaného teroristického útoku na hlavu státu rovnou do vězení.

Nesmutněte. Když projdete Pražským Hradem, půjdete rovně přes Hradčanské náměstí a stále rovně přes Loretánské náměstí, ocitnete se Na Pohořelci - zde na vás bude čekat další strašidlo bažící po nalezení svého pokladu. Jen tentokrát upozorňuji, až ho potkáte asi se leknete. Jedná se o ohnivého psa s černě oděným mužem, jehož uříznutou hlavu psisko drží v tlamě. Bezhlavý fešák má svého zvířecího přítele na řetězu - tedy on to není jeho přítel. Oč se tady jedná? Ohnivý pes je jeho potrestaná manželka, která mu uřízla tu hlavu, kterou teď nosí v mordě. A proč? Samozřejmě pro peníze. Chtěla je všechny jen pro sebe.
Manžel nebyl tupec, něco nekalého ze strany ženy tušil a své peníze dobře ukryl. Žena byla potrestána - jenže i chudák movitý manžel. Musí se spolu procházet Pohořelcem, a když potkají člověka, co před nimi neprchne, snaží se naznačit, kde jsou penízky zakopané. Až někdo peníze najde, budou oba dva vysvobozeni.
Opět si vybrali místo, kde není nijak jednoduché kopat - ovšem pokud neukáží, že je poklad Na Petříně. Tam už se s krumpáčem hledač ztratí… také přemýšlíte, proč v pověstech jsou potrestáni i nevinní? Proč v tomto případě i chudák podříznutý musí strašit? Možná autor jemně naznačuje, že za vše se platí a bezhlavec za to, že si vzal chtivou ženštinu, co pro peníze udělá vše, včetně dekapitace … Za blbost se platí a lidové pověsti a mýty mají svoji sice svéráznou, ale ve svém důsledku správnou logiku - čili je velmi spravedlivé, že straší společně.


toto je ukázka z mé starší knihy: Po stopách záhadných pokladů a tajemných umělců (psala jsem ji a vyšla mi ještě jako Splítkové:-) to pro vyjasnění jména)